Světové Grand Prix v para atletice v Maroku se proměnilo v českou medailovou žeň. Národní tým v nabité mezinárodní konkurenci nejenže obstál, ale s celkovou bilancí čtyř zlatých, čtyř stříbrných a devíti bronzových medailí vybojoval vynikající sedmé místo v hodnocení národů. Úspěch na africké půdě je o to úctyhodnější, že se rodil v nesmírně náročných podmínkách a za doprovodu řady organizačních zmatků.
Skvělý tón celému africkému mítinku udala už během prvního dne Miroslava Adámková, která suverénně ovládla vrh koulí a zajistila Česku první zlato. Její nejcennější kov doplnily bronzové úspěchy sprintera Ondřeje Bartoška na stovce a Aleše Kisého ve vrhačském sektoru.
Druhý soutěžní den česká mašina nezpomalila, ba naopak. Reprezentanti si sáhli hned na sedm medailí. Zlatou radost prožili Eva Berná ve vrhu koulí a Aleš Kisý v hodu oštěpem. O cenná stříbra se postarali Anna Luxová a Antonín Johanides, bronzové kovy pak brali Miroslava Adámková, Michal Enge a znovu Ondřej Bartošek, který na dvoustovce předvedl skvělý výkon. Těsně pod stupni vítězů pak po velkých bojích zůstali diskaři Jaroslav Petrouš s Michalem Vimmerem a oštěpař Tomáš Horáček.
Ani v samotném závěru mítinku čeští sportovci nepolevili. O čtvrté a závěrečné české zlato se famózním pokusem postaral František Serbus v hodu kuželkou. Univerzál Aleš Kisý navíc stříbrem v hodu diskem zkompletoval svou osobní medailovou sadu z tohoto šampionátu. Na stupně vítězů se v poslední den probojovali také bronzová Martina Absolonová na náročné čtvrtkařské trati a Tomáš Horáček ve vrhu koulí.
Úspěch vybojovaný navzdory zmatkům
Zisk šestnácti cenných kovů je obdivuhodný o to více, když vezmeme v potaz zákulisí celého závodu. Výprava se musela potýkat s celou řadou nepříjemností už od samotného příletu. Své dojmy bezprostředně po skončení mítinku shrnul právě bronzový medailista Tomáš Horáček:
„S výkony na kouli jsem relativně spokojenej, i když vím, že je ve mně víc. Já jsem amatér a soupeřit s klukama z té nejvyšší špičky, kteří mají podepsané profi smlouvy a veškeré zázemí, prostě není sranda. Ale snažím se. Co se týče hodnocení mítinku… docela jsme se těšili, ale začalo to hned po příletu. Na hotelu nám nedorazily kufry. Další věc byla doprava – pro vozíčkáře poslali autobus se schody, takže se museli vynášet. Na to, že to Maroko pořádalo už podesáté, to bylo hrozně zmatečné. Do toho polovina naší výpravy vůbec nedostala medaile, prý nám je pošlou dodatečně. Na tréninkovém stadionu chyběla uzpůsobená platforma, takže jsme museli shánět kolíky a cihly, aby se nám kozy při vrzích nebořily do půdy. Z mých dosavadních zkušeností s Grand Prix po celém světě to byly jedny z nejhorších závodů.“
V konečném účtování se česká výprava zařadila na celkovou sedmou příčku v hodnocení národů. Jde o velký úspěch podtržený faktem, že se závodníci dokázali prosadit v náročných podmínkách nejen medailově, ale i výkonnostně – řada z nich posunula své osobní limity a potvrdila správný směr v rámci letošní soutěžní sezóny.
Kompletní výsledkový servis ZDE.
Medailové výkony Česka na Grand Prix Rabat 2026:
Zlato:
Miroslava Adámková – vrh koulí (7,00 m)
Aleš Kisý – hod oštěpem (15,36 m)
Eva Berná – vrh koulí (10,20 m)
František Serbus – hod kuželkou (34,96 m)
Stříbro:
Aleš Kisý – hod diskem (14,56 m)
Anna Luxová – vrh koulí (8,76 m)
Antonín Johanides – hod oštěpem (12,26 m)
Michal Pallag – vrh koulí (11,00 m)
Bronz:
Martina Absolonová – běh na 400 m (63,60 s)
Tomáš Horáček – vrh koulí (10,03 m)
Martin Adamčík – vrh koulí (11,97 m)
Miroslava Adámková – hod oštěpem (16,02 m)
Michal Enge – hod diskem (8,42 m)
Ondřej Bartošek – běh na 200 m (31,01 s)
Ondřej Bartošek – běh na 100 m (14,81 s)
Michal Vimmer – vrh koulí (10,44 m)
Aleš Kisý – vrh koulí (7,58 m)
Text: Martin Steinbach
Foto: WPA a archiv ČATHS
