Jestli\u017ee je sport pro \u0159adu lid\u00ed pot\u0159ebou i seberealizac\u00ed, pak pro jakkoliv hendikepovan\u00e9 (t\u011blesn\u011b, zrakov\u011b atd.) je v podstat\u011b nutnost\u00ed. A\u0165 se ji\u017e jedn\u00e1 o vrozenou vadu nebo druhotn\u011b z\u00edskan\u00e9 posti\u017een\u00ed n\u00e1sledkem nemoci nebo zran\u011bn\u00ed, je pr\u00e1v\u011b sport nejlep\u0161\u00edm rehabilita\u010dn\u00edm prost\u0159edkem fyzick\u00fdm i du\u0161evn\u00edm.\n<\/p>\n
Ji\u017e za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy byli v britsk\u00e9m Stoke Mandeville l\u00e9\u010deni sest\u0159elen\u00ed letci, ze kter\u00fdch se ze dne na den po ztr\u00e1t\u011b zraku nebo kon\u010detin stali invalid\u00e9, zavedl polsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 a emigrant Dr. Ludwig Guttmann rehabilitaci pomoc\u00ed sportu. \u010casem se Stoke-Mandevillsk\u00e9 hry staly pravidelnou sout\u011b\u017e\u00ed, Dr. Guttmann byl za sv\u00e9 z\u00e1sluhy v t\u00e9to oblasti pov\u00fd\u0161en do \u0161lechtick\u00e9ho stavu a v r. 1960 byla realizov\u00e1na my\u0161lenka paraleln\u00edch Olympijsk\u00fdch her pro posti\u017een\u00e9. Tak se toti\u017e nejprve tyto hry naz\u00fdvaly a v jejich po\u010d\u00e1tc\u00edch a sice se v\u011bt\u0161inou odehr\u00e1valy ve stejn\u00e9 zemi jako hry olympijsk\u00e9, ale teprve od r. 1992 jsou ve stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, na stejn\u00fdch sportovi\u0161t\u00edch a naz\u00fdvaj\u00ed se Paralympijsk\u00fdmi hrami.
Mnichov 1972 je sp\u00ed\u0161e p\u0159ipom\u00edn\u00e1n nejen jako velkolep\u00fd \u00fasp\u011bch plavce Marka Spitze, kter\u00fd tam vybojoval 7 zlat\u00fdch medail\u00ed (a\u017e v r. 2008 jej p\u0159ekonal M. Phelps), ale jako zlomov\u00fd svou tragi\u010dnost\u00ed, kdy tyto hry poznamenal krvav\u00fd \u010din palestinsk\u00e9ho komanda, kter\u00e9 ukon\u010dilo lehkost sportovn\u00edho byt\u00ed. Paraleln\u00ed Olympijsk\u00e9 hry posti\u017een\u00fdch v Heidelbergu 1972 kone\u010dn\u011b zaznamenaly \u010deskoslovenskou \u00fa\u010dast (14 mu\u017e\u016f a 5 \u017een), kter\u00e1 je ji\u017e zav\u00e1ta zapomn\u011bn\u00edm. Tehdy se do Heidelbergu sjelo 379 sportovc\u016f ze 42 zem\u00ed, ale v duchu tradice Stoke-Mandevillsk\u00fdch her v\u00fdhradn\u011b voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159\u016f a tak jen n\u011bkte\u0159\u00ed pam\u011btn\u00edci vzpom\u00ednaj\u00ed na jedinou bronzovou medaili voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159ky Chmelov\u00e9 a 4. m\u00edsto D. Lu\u010danov\u00e9 v kouli a \u0159adu dal\u0161\u00edch p\u011bkn\u00fdch um\u00edst\u011bn\u00ed v prvn\u00ed des\u00edtce.
V r. 1976 byly LOH v kanadsk\u00e9m Montrealu a n\u00e1sledn\u011b se handicapovan\u00ed sportovci se\u0161li v Torontu \u2013 poprv\u00e9 v historii ale ji\u017e ve v\u0161ech kategori\u00edch, tj. nevidom\u00ed, amputovan\u00ed, spastici a voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159i \u2013 tenkr\u00e1t je\u0161t\u011b bez \u010deskoslovensk\u00e9 \u00fa\u010dasti.
V t\u00e9 dob\u011b l\u00e1mal v tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku mlad\u00fd in\u017een\u00fdr Roman Gronsk\u00fd (nar. 1950) z Olomouce \u010deskoslovensk\u00e9 rekordy v \u0159ad\u011b plaveck\u00fdch disciplin, kter\u00fd rok po promoci na VUT Brno v z\u00e1\u0159\u00ed r. 1975 p\u0159i\u0161el po autohav\u00e1rii o doln\u00ed kon\u010detinu nad kolenem. Ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi t\u011blesn\u011b posti\u017een\u00fdmi plavci m\u011bl ale jednu velkou v\u00fdhodu, proto\u017ee jako st\u0159edo\u0161kol\u00e1k a n\u00e1sledn\u011b je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku vysoko\u0161kolsk\u00fdch studi\u00ed z\u00e1vodn\u011b plaval a m\u011bl tak za\u017eit\u00e9 ve\u0161ker\u00e9 styly a kotoulov\u00e9 obr\u00e1tky. Znovu za\u010dal s plav\u00e1n\u00edm p\u0159i rehabilitaci po amputaci a rekonvalescenci (m\u011bl krom\u011b amputace PHK ji\u017e zhojen\u00fd pneumotorax a tak\u00e9 levou nohu se\u0161roubov\u00e1nu a zlomen\u00e1 prav\u00e1 lopatka se zhojila). To bylo v R\u00da Kladruby v kr\u00e1tk\u00e9m baz\u00e9nu, kde jej rehabilita\u010dn\u00ed sestra H. Mar\u010d\u00edkov\u00e1 upozornila na mo\u017enost sout\u011b\u017eit v kategorii posti\u017een\u00fdch. Vzhledem ke sv\u00fdm jazykov\u00fdm znalostem si koncem r. 1976 vykorespondoval kompletn\u00ed v\u00fdsledky plaveck\u00fdch disciplin (internet apod. tehdy samoz\u0159ejm\u011b neexistoval) a zjistil, \u017ee by m\u011bl nejm\u00e9n\u011b ve t\u0159ech disciplin\u00e1ch se sv\u00fdmi dom\u00e1c\u00edmi v\u00fdsledky medaili!
Nicm\u00e9n\u011b nastoupil do zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a postupn\u011b zvy\u0161oval tr\u00e9ninkov\u00e9 \u00fasil\u00ed a\u017e v r. 1980 byl samoz\u0159ejmost\u00ed dvouf\u00e1zov\u00fd tr\u00e9nink spole\u010dn\u011b s neposti\u017een\u00fdmi olomouck\u00fdmi juniorsk\u00fdmi plavci 5 dn\u00ed v t\u00fddnu p\u0159i \u0159\u00e1dn\u00e9m zam\u011bstn\u00e1n\u00ed bez jak\u00fdchkoli \u00falev. Jeho tehdej\u0161\u00ed program byl n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: bud\u00ed\u010dek v 5h, lehk\u00e1 sn\u00eddan\u011b 5,30 \u2013 7,30h rann\u00ed tr\u00e9nink, 8 \u2013 16,30 pr\u00e1ce a n\u00e1sledn\u011b od 17 -19h druh\u00fd tr\u00e9nink \u2013 v lednu a\u017e \u010dervnu p\u0159ed Arnhemem naplaval 567 km, na z\u00e1vody po republice nebo do NDR a Ma\u010farska se jezdilo o v\u00edkendu, p\u0159\u00edp. o dovolen\u00e9 nebo v r\u00e1mci pravideln\u00e9 rehabilitace. O \u00fa\u010dasti na mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1vodech na \u201eZ\u00e1pad\u011b\u201c se tehdy nikomu ani nesnilo.
Teprve za\u010d\u00e1tkem r. 1980 byla potvrzena nominace na Olympi\u00e1du posti\u017een\u00fdch 1980, kter\u00e1 se m\u011bla konat koncem \u010dervna v holandsk\u00e9m Arnhemu (LOH byly v Moskv\u011b). Ve dnech 21.6. \u2013 5.7.1980 se do Arnhemu sjelo t\u00e9m\u011b\u0159 2000 sportovc\u016f ze 46 zem\u00ed v\u0161ech 4 posti\u017een\u00ed (1100 voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159\u016f, p\u0159es 400 amput\u00e1\u0159\u016f, 300 nevidom\u00fdch a p\u0159es 100 spastik\u016f) – historicky poprv\u00e9 za \u00fa\u010dasti \u010deskoslovensk\u00fdch reprezentant\u016f, kdy v autobuse z Prahy odjelo 7 sportovc\u016f (5 t\u011blesn\u011b a 2 zrakov\u011b posti\u017een\u00ed) a 5 funkcion\u00e1\u0159\u016f tehdej\u0161\u00edho Svazu invalidn\u00edch sportovc\u016f. Do sout\u011b\u017e\u00ed nakonec zas\u00e1hli jen t\u011blesn\u011b posti\u017een\u00ed a 1 nevidom\u00fd, proto\u017ee druh\u00fd nevidom\u00fd sportovec nepro\u0161el vstupn\u00ed zdravotn\u00ed prohl\u00eddkou.
Roman Gronsk\u00fd sout\u011b\u017eil tehdy v p\u011bti maxim\u00e1ln\u011b povolen\u00fdch individueln\u00edch plaveck\u00fdch disciplin\u00e1ch ve Veenendaalu ve skupin\u011b D \u2013 kategorii nadkolen\u00ed amputace, kter\u00e1 byla ale oproti Torontu 1976 slou\u010dena se skupinou C \u2013 podkolenn\u00ed amp. ve voln\u00e9m zp\u016fsobu a znaku. To se projevilo hned v prvn\u00ed disciplin\u011b na 100 voln\u00fd zp\u016fsob, kde se do 8mi \u010dlenn\u00e9ho fin\u00e1le probojovalo 7 podkolenn\u00edch a pouh\u00fd jeden nadkolen\u00ed amput\u00e1\u0159 \u2013 dom\u00e1c\u00ed Holan\u010fan, Gronsk\u00fd jen 9. Ze s\u00edt\u011b rozplaveb postoupil ale pak do 3 fin\u00e1lov\u00fdch z\u00e1vod\u016f a vytvo\u0159il 4 nov\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 rekordy.
3. \u010dervence ve\u010der shodou okolnost\u00ed musel startovat b\u011bhem jedn\u00e9 hodiny ve dvou n\u00e1ro\u010dn\u00fdch fin\u00e1lov\u00fdch disciplin\u00e1ch. Nejprve na 200m os. polohov\u00fd z\u00e1vod po \u00favodn\u00edm mot\u00fdlku vedl, po znaka\u0159sk\u00e9 pades\u00e1tce klesl na 6. m\u00edsto, na 50m prsa se dotahoval na 5. m\u00edsto, aby po z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch 50m vol. zp\u016fsobem dohm\u00e1tl na bronz p\u00e1r desetin za st\u0159\u00edbrem! Po vyplav\u00e1n\u00ed ve vedlej\u0161\u00edm kr\u00e1tk\u00e9m baz\u00e9nku, kr\u00e1tk\u00e9m odpo\u010dinku a po rad\u00e1ch Dr. Vl. K\u0159\u00ed\u017ee (R\u00da Kladruby) a tren\u00e9ra J. \u0160im\u016fnka (J\u00da Liberec) p\u0159i\u0161el start na 100m mot\u00fdlek. Prvn\u00edch pades\u00e1t metr\u016f to \u0161lo v\u00fdborn\u011b, ale po obr\u00e1tce to \u0161lo h\u016f\u0159e a z k\u00fd\u017een\u00e9 zlat\u00e9 to bylo \u201ejen\u201c st\u0159\u00edbro. Nicm\u00e9n\u011b to byly tenkr\u00e1t jedin\u00e9 medaile pro na\u0161i republiku, kdy\u017e R. Gronsk\u00fd je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed den zaplaval 5. m\u00edsto ve fin\u00e1le na 400m voln\u00fd zp\u016fsob v neoficieln\u00edm sv\u011btov\u00e9m rekordu nadkolen\u00edch amput\u00e1\u0159\u016f.
Atletka N\u011bm\u010dokov\u00e1 vybojovala dv\u011b 4. m\u00edsta (koule, disk) a jedno 5. m\u00edsto v o\u0161t\u011bpu, J. Pinkava byl 4. v o\u0161t\u011bpu a 6. v kouli, dal\u0161\u00ed p\u00e1t\u00e1 m\u00edsta vybojovali M.Lys\u00e1 3×50 os. polohovka, Gruss v o\u0161t\u011bpu a disku a dal\u0161\u00ed 6. m\u00edsta op\u011bt Lys\u00e1 na 100 m znak a Gruss v kouli. J. Stiborsk\u00fd ve skupin\u011b nevidom\u00fdch m\u011bl nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek ve skoku dalek\u00e9m, kde byl 14. \u010ceskoslovensko tak d\u00edky dv\u011bma medail\u00edm obsadilo 37. m\u00edsto ze 40 st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 n\u011bjakou medaili vybojovali, ale m\u011blo t\u0159et\u00ed nejmen\u0161\u00ed v\u00fdpravu, kdy Etiopie m\u011bla 1 a Zimbabwe 5 sportovc\u016f\u2026 Tehdy nejv\u00edce medail\u00ed vybojovali USA (198) 76-67-55 p\u0159ed Polskem 178 (76-50-52) a N\u011bmeckem 159 (68-47-44). N\u011bmecko tehdy reprezentovali jen handicapovan\u00ed sportovci ze Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko, NDR se ne\u00fa\u010dastnila.
Cel\u00e1 tehdej\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00e1 v\u00fdprava se setkala osobn\u011b nejen s patronkou her princeznou Margaretou, ale i s kr\u00e1lovnou matkou Julianou a byla p\u0159ijata na \u010ds. ambas\u00e1d\u011b v Haagu. \u00dasp\u011bch Romana Gronsk\u00e9ho p\u0159ekonal a\u017e na LPH v At\u00e9n\u00e1ch M. Kov\u00e1\u0159 ziskem t\u0159\u00ed zlat\u00fdch medail\u00ed v plaveck\u00fdch disciplin\u00e1ch, ale prvenstv\u00ed zisku medail\u00ed na historicky prvn\u00ed paralympi\u00e1d\u011b pro v\u0161echny kategorie posti\u017een\u00ed mu ji\u017e nikdo nevezme. Je tak\u00e9 jedn\u00edm z m\u00e1la TP sportovc\u016f, jeho\u017e filmov\u00e9 z\u00e1b\u011bry z mot\u00fdlku pou\u017eila holandsk\u00e1 televize pro ka\u017edodenn\u00ed \u00favodn\u00ed zn\u011blku report\u00e1\u017e\u00ed z Her 1980 a tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee sedm let po t\u011bchto hr\u00e1ch obdr\u017eel titul mistra sportu. Finan\u010dn\u00ed ocen\u011bn\u00ed se tehdy nenosilo a tak do dne\u0161ka chov\u00e1 jako cennou relikvii (krom\u011b medail\u00ed a alba sv\u00fdch fotografi\u00ed z Arnhemu 1980) plavky Speedo, kter\u00e9 mu daroval australsk\u00fd soupe\u0159\u2026 <\/p>\n
<\/p>\n
![\"\"](\"https:\/\/www.caths.cz\/wordpress\/wp-content\/plugins\/thumbnail-for-excerpts\/tfe_no_thumb.png\" "\\"\\"")
<\/a>