Postřehy ze semináře vedoucích paralympijských výprav
Motto: „Light the passion, share the dream“
FOTO: Ukázka z mediální kampaně ČPV
Tři „veteráni“ paralympijských projektů ČPV, Jaroslav Křeček, Roman Suda a David Šnajdr, jsme se zajeli podívat na stav příprav XIII. letních paralympijských her v Pekingu.
Let z Prahy do čínské metropole přes Moskvu trvá 2:20 hod. + 7:20 hod. čistého času; ještě pomaleji ale ubíhá šest hodin sezení na žulové podlaze moskevského letiště Šeremetěvo, kde vás do křesla pustí pouze v předražené restauraci, nebo až po kontrole bot a ponožek pár minut před odletem.
Z Moskvy prolétnete krátkou nocí do druhého dne s měsícem na dosah po levé ruce, neboť ve 12 km výšce už se nemá kam skrýt.
Nebyl jsem v čínské metropoli poprvé, ale tenkrát byl pozdní listopad, a nyní na začátku září mě zaskočilo vedro 35 °C a snad ještě větší smog. Přes jasnou oblohu a horké letní počasí v Pekingu slunce téměř nesvítí, váš pot se na těle záhy mísí s prachem a vy si říkáte, že podobná kaše se vám asi tvoří v průduškách a na jazyku, kde je ji ostatně i cítit.
Chudáci vytrvalci, kteří se do Pekingu nominují! Matně si v tom smogu vzpomínám, že totéž vyprávěli chodci navrátivší se v roce 1995 z tamního světového poháru. Já jsem přesto neodolal vyběhnout do chladnější klimatizované noci na běhátku v hotelu Swissotel Beijing, kde se už od valné hromady IPC v roce 2005 buduje „hlavní stan“ IPC, BOCOGu (organizačního výboru) a jejich hostů pro nadcházející paralympiádu „Beijing 2008“.
Z úst pořadatelů z BOCOGu opakovaně zaznívá, že „kvalita vzduchu a životního prostředí jsou prioritami pro město, vládu i BOCOG“. Sice se letošní srpnový test se snížením provozu a výfukových plynů uvnitř Pekingu moc nepovedl, ale jsem si jist, že odpovědní lidé přijmou potřebná opatření.
Čína je veliká země, s 1.32 miliardy obyvatel a pohnutou historií (pro pochopení, co formovalo mentalitu Číňanů v posledních sto letech, doporučuji autobiografický román Jung Changové „Divoké labutě“), a veliký je i Peking. S Jardou Křečkem jsme na turistickém plánu města z hotelu ušli za 1:30 hod. asi tři centimetry; na náměstí Tien-an-Men nám zbývalo cm ještě asi 20, když jsme se museli metrem vrátit, abychom stihli jednání.
Sami obyvatelé Pekingu se neshodnou na tom, kolik jich je; něco mezi 11 a 16 milióny. Každopádně víc než nás v české kotlině.
Na nejrušnějších ulicích, v metru nebo obchodních domech máte pocit, že jste všech 16 miliónů lidí právě potkali jak cupitají pěšky, šlapou na kole, nebo stojí v dopravní zácpě.
Centru Pekingu se olympiáda s paralympiádou pokusí vyhnout – z mezinárodního letiště na severu metropole se účastníci přesunou do olympijské vesnice na severozápadě do tzv. Olympijského zeleného parku, který v těchto dnech již prakticky dokončují, a kde bude také většina z 20 sportovišť včetně olympijského stadionu. Někomu hlavní stadion připomíná hnízdo, jinému drátěnku na nádobí. Každopádně působivost a nápaditost mu upřít nelze.
Při naší návštěvě se všude horečně pracovalo a prášilo, k prohlídkám jsme měli vymezená jen vyhlídková stanoviště, na kterých nám megafonem a mizernou angličtinou projekt popisovali a jediné, co jsme si mohli prohlédnout zevnitř, byl dům v olympijské vesnici.
Obytné domy budou povětšinou šestipodlažní s bytovými jednotkami, ve kterých budou jedno a dvoulůžkové pokoje, toalety i koupelna. Kromě bytových jednotek také kanceláře a masérna, ve sklepě skladové prostory. Vše bezbariérové. Naše výprava bude bydlet pohromadě a zamluvili jsme budovy v sektoru „D“ blízko transportního mallu, hlavní stravovny i polikliniky.
Vesnice i sportoviště se svým vybavením a službami opět na nějaký čas stanou rájem pro sportovce, ovšem jejich využívání a pohyb na tréninky a soutěže budou podléhat přísným pravidlům. Mám na mysli především cyklisty a handbikery, kteří po vesnici ani v jejím okolí nebudou moci jezdit. Svá sportoviště, velodrom a silnici, budou mít 20 min. cesty autem/ busem; každé na jinou stranu.
Trochu statistiky: XIII. letní paralympiáda se uskuteční v termínu od 6. do 17. září 2008. Vesnice bude otevřena od 30. srpna, kdy bychom se tam chtěli nastěhovat i s naší výpravou. Zahájení 6. září a první závody začínají 7. září. Osm až devět dní by pro aklimatizaci mělo stačit, jedná se o šestihodinový časový posun na východ. Závodit se bude ve 20 sportech o 472 medailových sad. Proškoleno už bylo na šest stovek rozhodčích, přihlásilo se 700.000 dobrovolníků, připraveno k prodeji je 1.140.000 vstupenek – počty v Číně skutečně nejsou problém. Organizátoři, činovníci i dobrovolníci podstupují kurzy angličtiny; pořadatelé nabízejí národním paralympijským výborům granty na dopravu do Pekingu a zpět. Peníze v Číně zřejmě také nejsou problém.
V září 2007 proběhly testovací závody v goalballu, v lednu 2008 sportoviště vyzkouší basketbalisté, v květnu by pak v „drátěnce“ měli závodit atleti. Připraveno je i 26 tréninkových sportovišť.
Vůbec nepochybuji, že by Peking na nás nebyl připraven. Připravme se i my na Peking co nejlíp.
/dav/
